Hlavní menu
  Co nás (ne)čeká
22.11.2017:
Ukončení provozu
stránek
  Kontakty

pracoviště Bratrská
+420 384420435

ŠJ Bratrská
+420 384422275

ul.Komenského - ředitelství
+420 384420434

  Prázdniny 17/18

Přehled prázdnin zde

  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kalendář
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    
 


  Počasí
  Hosting

ZDE hostujeme
naše stránky

Webhosting Endora.cz

Velikonoce (pro více informací klikněte)

KRÁSNÉ  VELIKONOCE!

Velikonoce

Vzpomínky na posledních jedenáct velikonočních dílen:

2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007

VELIKONOCE

Květná neděle

Sazometná středa

Zelený čtvrtek

Velký pátek

Bílá sobota

Nedělní Boží hod velikonoční

Pondělní Boží hod velikonoční

Velikonoce

Velikonoce jsou společně s Vánocemi nejvýznamnějšími křesťanskými svátky.
Na rozdíl od Vánoc se jedná o tzv. pohyblivý svátek - jeho datum není stanoveno pevně na určitý datum.
Svátek podobný Velikonocům byl slaven pravděpodobně v mnoha civilizacích, i když ne na počest Krista, ale na počest Slunovratu. Zima končila a vracející se Slunce přinášelo naději na přežití.

Výpočet Velikonoc

  • mohou být až po jarní rovnodennosti (21. 3.)

  • mohou být až po prvním jarním úplňku

  • slaví se první neděli a pondělí po tomto úplňku

(Podle těchto pravidel mohou velikonoční svátky nastat v rozmezí: 22.3. - 25.4.)

40-ti denní půst

Velikonoce předcházel dle tradice dlouhý půst, který měl věřící připravit (očistit) na tyto svátky.

Pašijový týden

Poslední týden půstu

Květná neděle

neděle před Velikonocemi, v tento den Kristus vjel do Jeruzaléma a byl pozdravován palmovými ratolestmi. U nás jejich roli převzaly posvěcené větvičky jívy (“kočičky”). Mnozí lidé jim přisuzovali čarodějnou moc - potírali si jimi tělo, oči, popř. jich několik pojedli, to vše jako obrana proti nemocím. “Kočičky” se zapichovaly na krajích polí k ochraně úrody, dávaly se do sklepa, aby chránily před jedy. Mnohde se na tento den “vynášela smrt”.

Sazometná středa

Také se jí říká škaredá nebo smetná, protože ten den se vymetaly komíny.

Škaredá se jí říká, protože se prý o ní Jidáš škaredil na Krista. Proto by se ten, kdo by následoval jeho příkladu, škaredil po celý rok každou středu.

Zelený čtvrtek

Název je asi odvozen od barvy mešního kněžského roucha, které se ten den používalo při bohoslužbách.

Při mši zazní naposledy kostelní zvony, které pak mlčí až do Bílé soboty (“odlétají do Říma”)

Na ZČ by měl člověk jíst zelená jídla, aby byl celý rok zdráv. Při posledním zvonění by měl cinkat penězi, aby se ho držely. Také lze zvonit paličkou o hmoždíř - ze stavení se tak vypudí hmyz a myši. Hospodyně by měly vstát před východem slunce a vymést stavení, prach odnést na křižovatku či za humna, aby se v domě nedržely blechy.

V obyčejích hrál důležitou roli med - měl se pojídat před východem slunce (ochrana před uštknutím hada a žihadly hmyzu), popř. jej nalít do studny (aby se v ní držela voda).

Po západu slunce hospodář svěcenou vodou vykropil dům i okolí - chránil je tak před čarodejnicemi.

Zvuk zvonů po jejich “odletu” nahrazovaly různé klapačky a řehtačky.

Velký pátek

Den ukřižování Ježíše Krista, je dnem velikého smutku a rozjímání. Původně se nekonala mše, bohoslužba byla jen velmi prostá. Teprve později se začal slavit “Boží hrob”, hrály se pašijové hry atd. (velmi známé jsou hry v Hořicích na Šumavě).

Tento den by se mělo vstávat před východem slunce a omýt se v potoce - to chránilo před nemocemi. Pokud byl člověk otužilý, mohl se i potopit, popř. vytáhnout ze dna v zubech oblázek, který se zahodil levou rukou za hlavu (ochrana proti bolestem zubů). Niti upředené tento den chránily před uřknutím a zlými duchy.

Na VP by se nemělo nic půjčovat z domácnosti, takových předmětů by se mohly zmocnit čarodějnice a očarovat je. Nesmí se hýbat se zemí (pracovat v sadu nebo na poli), prát prádlo atd.

Tento den se otevírají poklady (místo označuje světlo, popř. kvetoucí kapradí).

Bílá sobota

Den svěcení ohně (světla), vzkříšení.

Z posvěceného ohně plynul mnohý užitek - ohořelá dřeva z něj pocházející se používala na zhotovování křížků, které chránily pole, popel z posvěceného ohně prospíval poli i z hlediska úrody a její ochrany.

Nedělní Boží hod velikonoční

Konec půstu.

Ten den se světily různé pokrmy a nápoje (mazanec, vajíčka, chleba, víno).

Pondělí velikonoční

Z hlediska lidových zvyků a obyčejů je to nejvýznamnější velikonoční den.

Tento den je spojen s “pomlázkou” a koledou. Malují se vajíčka (kraslice) - symbol života.

“Mrskačka” byla spojena s různými představami - např. dívkám a paním zajistí zdraví, veselost a pilnost po celý rok, vyjádří přátelství a zájem atd. Mnohde se brzy ráno začínal den poléváním spáčů studenou vodou nebo dokonce jejich házením do vody.

Velikonoční zajíček k nám byl v 19. století přenesen z Německa.


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: administrátor | Vydáno dne 12. 04. 2017 | 369 přečtení |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tato část webu byla vytvořena pomocí redakčního systému phpRS.
Názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server